Malej anděl, co mi ve svý dlani podává drogy, má zamlženej pohled a já chci pocítit stejný opojení, být stejným malým andělem. Zdrogovaná, stávám se cizím opiem a anděl je můj heroin a jeho křídla jsou můj sex a rostou mi křídla a jsou cizí injekcí, injekcí lásky a jejího konce.

V dlani mi sedí malej anděl, mám zamlženej pohled, jsme oba čímsi ( Read more... )

V zašedlý třídě šedivej učitel bezbarvě mluví o barvách a já místo chemie myslím na duhu a na chvíli ji uvidím přelévat se ze stěny na stěnu a na lidi učitel má zelený knír.

V netečný třídě strnulej učitel mluví o toku a pohybu a já nehybnýma očima pozoruju ručičky hodin, které zamrzly, a jsem náhle ve vzpomínkách a sedmnáct let života mi uteklo ( Read more... )

zírám na svůj odraz

chvěje se na plastu lahve

je bez rysů a nejasný

a na něm plno bublinek

deformace

mrtvé oči

a ozvěna

a přes ksicht patka

jako velká bublina

bolavá hlava

smutný pohled

asi je dneska divnej den

dusím se, ale chci se smát

a mít ještě chvíli života

kámo, otevři okno

zavrže a potom čerstvej vzduch

k nám propustí trochu existence

a ( Read more... )

Teplo v dlani a téměř beze slov, letmo se dívám nahoru. Počítám lampy a stromy a hvězdy a mraky a letadla a měsíc, i když je jen jeden. Divím se, proč se mi najednou nechce umřít. Kdo mi chce namluvit, že je to takhle jednoduché?

Teplo v dlani a téměř beze slov, letmo se dívám nahoru. Snažím se číst v tváři a očích a ze rtů, i když je to nesnadné ( Read more... )

Nepatřím sem. A asi ani nikam. Možná vážně není chyba v nich. Proč mi máma neřekla, že jsem z Marsu?

Nelíbí se mi být předurčena k odlišnosti. Nenávidím jejich pohledy, jejich nenávist ke mně. Nechci je chápat. Štítím se jich. Jsou odpornější, než mé ohavné myšlenky.

Jiná. Tak daleko od všeho.

Chci tam, kam patřím, kde je hudba plná, život neumí ( Read more... )

Rudý květ na prostěradle je stopou ženství; rozlitý do abstrakce, do rudohněda.
Upomínky těžkých, strachem prosycených chvil. Vzpomínky hodné jen zapomnění. V obrazu jara a realitě propadliště odpadu nitra se nezmítám, jen ležím. Tiše čekám, než z bolesti vykvetou zralé plody čiré nenávisti.
Dočkám se tvých rudých květů.

Pustá černá duše se touží roztříštit v střepinové malé nic ( Read more... )